Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Krev v moči je vždy alarmujícím příznakem. Barvu moči dokáže změnit i kapka krve. Nutkavé močení a pálení při močení se zbarvenou močí od krve je obvykle známkou infekce močových cest a vyřeší se léčbou ordinovanou praktickým lékařem. Jinak bezpříznakové tmavé zbarvení moči může být známkou krvácení z ledvin; v takovém případě je zapotřebí co nejdříve provést specializované vyšetření. Viz také krev, moč, hematurie.

Stresová inkontinence moči je typ inkontinence moči, při níž dochází k nechtěnému úniku moči při různých činnostech souvisejících se zvýšením nitrobřišního tlaku (např. zvedání břemen, kašel, smích, kýchání, tělesná aktivita, změna polohy apod.). Při léčbě někdy mohou pomoci Kegelovy cviky. Viz také inkontinence, inkontinence moči.

Inkontinence moči je neschopnost udržení moči. Prakticky to znamená ztrátu kontroly nad močovým měchýřem a nedobrovolný únik moči. Inkontinence moči může mít různou závažnost: od občasného úniku několika kapek moči až po únik značného množství moči několikrát denně. Inkontinence moči může mít významný dopad na kvalitu života – zejména proto, že tento stav může způsobovat trapné situace ve společnosti nebo na veřejnosti. V mnoha případech je inkontinence moči důsledkem nějakého základního onemocnění, které lze léčit, což následně vede k výraznému zlepšení kvality života. Lékaři rozlišují různé typy inkontinence moči, např. stresovou inkontinenci moči, inkontinenci z přetékání apod. Viz také inkontinence, moč, inkontinence stolice.

Zánět močové trubice neboli uretritida se nejčastěji projevuje bolestí při močení, případně i hnisavým výtokem z močové trubice. Obvykle je způsoben bakteriální infekcí, avšak nemusí tomu tak být ve všech případech. Zánět močové trubice se rovněž vyskytuje u některých sexuálně přenosných infekcí, např. trichomoniázy či kapavky. Viz také zánět, močová trubice.

Mozkomíšní mok (lat. liquor cerebrospinalis) neboli CSF (zkratka pochází z anglického názvu cerebrospinal fluid) je čirá tekutina, která obklopuje mozek a míchu, tvoří jejich tekutý obal a nadlehčuje je. V případě úbytku mozkomíšního moku (např. v důsledku lumbální punkce) může pacient pociťovat bolesti hlavy, neboť mozek při sebemenším pohybu hlavy více „naráží“ do kostí lebky. Mozkomíšní mok vzniká v mozkových komorách. Obrázek: Mozkomíšní mok (vyznačen modře) vzniká v mozkových komorách, odkud pak odtéká do subarachnoidálního prostoru. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozek, mícha.

Tkáňový mok neboli intersticiální tekutina je tekutina, která se nachází v prostorách kolem buněk. Tkáňový mok pochází z krve: živiny, kyslík a některé další látky prosakují z nejmenších krevních cév (tzv. kapilár) do jejich okolí a vytvářejí tak tkáňový mok. Ten pomáhá přivádět kyslík a živiny do buněk a odstraňovat z nich odpadní látky. Tkáňový mok se částečně vrací do krevního řečiště (opět skrze stěny kapilár), částečně odtéká směrem k lymfatickým cévám. Jakmile se tkáňový mok dostane do lymfatických cév, nazývá se lymfa. Viz také tkáň.

Retence moči je abnormální stav, kdy se močový měchýř při močení vyprázdní buď jen částečně, nebo se nevyprázdní vůbec. Retence moči může mít celou řadu příčin, například: zablokování (výrazné zúžení nebo úplné ucpání) močové trubice, zvětšená prostata, užívání léků na jiné onemocnění, neurologické důvody, tzn. narušení vzájemné komunikace mezi nervovým systémem a močovými cestami, infekce a otoky, které brání vylučování moči z těla, komplikace a vedlejší účinky léků, které byly pacientovi podány při chirurgickém zákroku. Léčba retence moči vždy závisí na její příčině. Viz také moč.

Sekundární moč neboli definitivní moč je tekutina, která vzniká v ledvinách (z tzv. primární moči) a prostřednictvím močovodů se dostává do močového měchýře – a odtud je močovou trubicí ve vhodnou chvíli vyloučena z těla ven. Tuto tělesnou tekutinu běžně označujeme zkráceným názvem moč. Viz také moč, primární moč.

Definitivní moč je jiný název pro sekundární moč. Viz také moč.

Primární moč neboli glomerulární filtrát je tekutina vznikající v ledvinách, a to na samém začátku procesu ultrafiltrace krve. Primární moč má stejné složení jako krevní plazma – s tím rozdílem, že neobsahuje žádné větší částečky, jako jsou zejména plazmatické proteiny nebo krvinky. Primární moč pak prochází systémem ledvinných tubulů (transportní systém různě pojmenovaných tenkých trubiček), odkud se zpět do krevního oběhu vstřebává (reabsorbuje) velké množství látek, které jsou pro tělo cenné – například voda, elektrolyty, aminokyseliny, glukóza apod. Z původních asi 180 litrů primární moči se do močového měchýře každý den dostane a z těla ven vyloučí pouze přibližně 1,8 litru definitivní moči. Viz také moč, sekundární moč.